Myslivecké sdružení Hosty Hájiště

Oslavy 60-tého výročí založení společnosti

Myslivci v Hostech vzpomínali na šedesát let v zeleném

Na oslavě 60. výročí založení myslivecké společnosti v Hostech převzali čestná uznání za zásluhy o myslivost a za dlouholetou práci pro tamní myslivecké sdružení také dva z jejích zakladatelů Jaroslav Musil a Karel Starý.
Sedm oceněných, včetně dvou žijících zakladatelů, převzalo čestná uznání přímo v sále. Bohužel chyběli čtyři nemocní členové. Těm je předáme osobně nebo o nejbližší schůzi, které se budou moci zúčastnit, ujistil předseda Myslivecké společnosti Hosty Miroslav Musil.
Účastníci oslavy vzpomínali nejen na kamarády, ale s lítostí také na časy, kdy lovili zajíce a bažanty. V roce 1960 jsem sám střelil sedm zajíců na jednom honu, pochlubil se Jaroslav Musil, zatímco jeho mladší kolegové počítají zajíce v honitbě prakticky na prstech jedné ruky. Naposledy se u nás bažant střelil v roce 2004, a to šest kusů, jak vyplývá z výkazů bývalého hospodáře pana Soukupa. O rok později se na honech v myslivecké sezoně střelil jeden zajíc. Tím jsme lov drobné zvěře ukončili. Stala se z ní víceméně hájená zvěř. Investovali jsme čtyřicet tisíc korun do oživení zaječí krve. Na Moravě jsme nakoupili dvacet zajíců, deset párů. Při velké skepsi starších myslivců, kteří nás zrazovali, že zajíci nevydrží a odejdou, jsme po zhruba třech letech pozorovali pět zajíců v různých lokalitách. Jsou to prokazatelně nakoupení zajíci, protože jsme je označili náušnicemi, takovými značkami, které se dávají ovcím, rozpovídal se hospodář mysliveckého sdružení Jan Drozd. Při dotazu na výhled do budoucích let zvážněl: Nastávají také problémy se spárkatou zvěří s výtlukem na stromkách, takže se musíme pokusit o snížení stavů spárkaté zvěře, hlavně u srnčí. Boj s černou zvěří je další úkol. Jestli se dohodneme, chceme vybudovat voliéru pro bažantí zvěř, aby se vyžití členů neupínalo jenom k samostatnému lovu černé, srnčí a škodné zvěře a k naháňkám. Vychovali bychom si padesát šedesát bažantů pro vypuštění do honitby pro oživení krve, ale i k lovu.
Pamětník Karel Starý líčil časy, kdy bažantů i zajíců bývalo tolik, že je nebylo ani možné vytlouct: Pochybuji, že se taková doba vrátí. Drobná zvěř nemá podmínky k rozmnožování, půda má v sobě samé pesticidy, chemie ji vyhnala pryč. Navíc ji hubí lišky a dravá pernatá zvěř.
V roce 2000 se lišek střelilo 39 a po dalších slabších letech s odlovem lišky jsme v roce 2010 opět zaznamenali nárůst na 40 kusů. Tím pádem má drobná zvěř, bažant obecný a zajíc polní, menší šance na přežití, přitakal myslivecký hospodář Jan Drozd.
Milan Mikšátko moderoval slavnostní schůzi myslivců v Hostech před deseti lety i letos: Myslivost je dneska jinde než před šedesáti lety. Bylo období, kdy myslivci vzali flintičku a šli. Pak bylo období ve stylu jde se na brigádu. A dneska? Ano, chlapci, uděláme nějakou brigádu ve prospěch sebe, ve prospěch obce, a pak jdeme s tou flintičkou. Společné hony na drobnou zvěř, na zajíce a bažanty, jsou historií.
V roce 1951 zakládalo Mysliveckou společnost Hosty Hájiště 18 členů. Nyní máme čtyřiadvacet členů. Věkový průměr naší základny je 59 let, nejmladšímu členovi je 34 a nejstaršímu 88 let. Snažíme se oslovit mladší generaci, jeden z nových adeptů se chystá ke zkouškám, v zásobě máme další dva. Místo střílení můžeme mladé lákat leda na zájem o přírodu a do party lidí, která se schází a udělá něco pro mysliveckou společnost a pro obec, přiznal Miroslav Musil.
Nebyla by to myslivecká schůze, aby se nevzpomnělo na hospodské, kteří s muži v kamizolách měli trpělivost téměř svatou. Hospodu v Hostech míval František Syrovátka, po chalupě se mu říkalo Bednář. Na vojně býval kuchařem a tady nám vařil po naháňkách, po honech i při oslavách narozenin. Kamarád Pepík Bicanů ho dráždil třeba tím, že má kyselý pivo Kolikrát jsme šli domů, když už támhle za stodolou vycházelo sluníčko, notovali si Josefové Soukup a Suchan. A současný hospodský právě roznášel myslivcům stylově rundu zelené. Ví přece, co se patří, když slaví narozeniny.

M Y S L I V O S T   v    H O S T E C H

 

 

1)      Trochu z historie

            Hosty patřily od nepaměti ke starému týnskému majetku pražských biskupů a později arcibiskupů. Již v roce 1379 bylo k ošetřování lesů pro lesního Haška na tomto panství ustanoveno 8 hajných m.j.i v Hostech. V Hostech hospodařilo 15 poddanských usedlostí na 6 lánech ( lán = 18,16 ha). Zaplatili na daních 2 kopy 54 gr.( z lánu se platilo ročně 36 gr.) Jen hajný za výsluhu užíval půl lánu  zdarma. Povinností usedlíků bylo sloužit při lovu jeden den v roce, kdykoliv určil týnský purkrabí.

            Zásadní obrat nastal po roce 1848, kdy byly selské pozemky osvobozeny od robotních břemen vč.tzv. loveckých robot. Na základě patentu č.154/1849 vznikly nové zemské honební zákony, podle kterých bylo honební právo spojeno s vlastnictvím půdy. Tyto zákony pro jednotlivé druhy zvěře stanovily doby odstřelu a hájení, zavedly předpisy o honebních lístcích a  hlavní chovatelská ustanovení. Byla v nich zakotvena i práva na náhradu škod způsobených lovem a zvěří. Zákony vydané po roce 1848 vytvořily pojem honbiště (honitba) a podle výměry a vlastností buď majiteli přiznával výkon honebního práva (vlastní honitby- soubor souvislých pozemků nad 115 ha) nebo umožňoval výkon honebního práva ve spolcích  nebo nájmem. Tímto způsobem vznikaly tzv.obecní honitby, jejichž správu zajišťovalo obecní zastupitelstvo.

 

2)   Myslivost ve 20. století

            Po vzniku samostatné Československé republiky platilo stávající zákonodárství z Rakouska-Uherska až do roku 1929, kdy byl vydán zákon č.98/1929 Sb., tzv. Malý honební zákon, kterým byly významně doplněny myslivecko-chovatelské předpisy. Na této legislativě se již aktivně podílela Československá myslivecká jednota, která byla založena 22.dubna 1923.

            V Hostech se zachovaly písemné záznamy až z roku 1941 a to zápis z 22.12.  o zvolení honebního výboru a starosty  pro funkční období 1941 – 1946. Ze zvoleného pětičlenného výboru byl jednohlasně zvolen pan Rudolf Starý, Hosty č.7. Se stejným výsledkem se opakuje obdobná volba starosty a členů výboru 18.2.1946. Dne 12.1.1947 na návrh starosty honebního okrsku Hosty se uskutečnila nabídka pronájmu honitby z volné ruky. Za roční pachtovné ve výši 400,- Kčs byla honitba pronajata p.Františku Šusovi Hosty –Dobrný. V letech 1948 a 1949 dochází k malým úpravám hranic honitby se sousední Doubravou a částí lesního pozemku barona Dercsenyho z Koloděj nad Lužnicí. Honitbu v Pašovicích spravoval p. Jindřich Kálal z Č. Budějovic. Za pozornost jistě stojí připomenout, že ještě v této době bylo v honitbě několik tokanišť tetřívků (samota u Karlíčků, Hájiště) a ještě v roce 1947 byl plánován odstřel tetřívků . Mezi našimi myslivci jsou pamětníci, kteří tuto ozdobu evropské přírody spatřili v naší honitbě.

            Dne 8.4.1951 se sešli všichni pozvaní myslivci z Hostů ( 7 ), Pašovic ( 4 ) a Doubravy ( 3 ) a p. Kálal z Č.Budějovic a dle návrhu ONV Č.Budějovice dochází ke sloučení všech tří honiteb. Předsedou honebního výboru byl zvolen p.Josef Hajíček Hosty č.46. Místopředsedou byl zvolen p.František Mleziva z Doubravy a zapisovatelem se stal p.Václav Černý z Pašovic. Již 15. dubna na schůzi honebního výboru je odsouhlasen příslib pronájmu sloučené  honitby  pro nově vznikající mysliveckou společnost.

            Naši myslivci dodnes vzpomínají na své předchůdce myslivce z meziválečného období a o mysliveckých zážitcích p.Josefa Hajíčka, Josefa Stejskala, Františka Mikšátka, Josefa Lišky a dalších se ve vzpomínkách vyprávějí jejich dávné myslivecké příběhy. Nezapomenutelná se stala dvojice heligonkářů Josefa Mikšátka a Josefa Bicana, která provázela v poválečném období naši mysliveckou společnost po celá desetiletí.

 

 

 

 

3)       Založení mysliveckého sdružení HOSTY v roce 1951

 

                     Dne 22. dubna 1951 na ustavující schůzi zakládá 17 členů myslivecké sdružení HOSTY.  V tajných volbách byli zvoleni i funkcionáři sdružení. Předsedou sdružení byl zvolen pan Josef Mikšátko, Hosty-Dobrný č.46 a mysliveckým hospodářem byl zvolen pan Karel Starý, Hosty č.13. Ze  zakládajících  členů MS  bylo 10 členů z obce Hosty, 4 členové z obce Pašovice, 3 členové z obce Doubrava. Dne 10.ledna 1952 již MS pořádá první Střelecký ples. Na podzim 1959 byla poprvé obeznána černá zvěř a p. K. Starý  ulovil prvního kňoura v honitbě. V roce 1962 dochází k úpravě honební plochy  na výměru 1 475,06 ha za celkový nájem 952,40 Kč. V tomto roce byl stanoven odstřel 120 zajíců, 60 ks bažantů a 16 ks srnčí zvěře. V roce 1969 byly hlášeny následující kmenové stavy zvěře a to : 192 zajíců, 480 ks bažantů, 195 ks koroptví a 42 ks srnčí zvěře. Dne 1. listopadu 1970 byl uskutečněn hon pro zahraniční hosty z Francie. Na tomto výjimečném honu bylo uloveno cca 220 ks bažantů a zajíců. V této době velmi dobrých kmenových stavů zvěře se uskutečňuje mimo odstřelu i odchyt koroptví, bažantů i zajíců v počtu  20 – 30 ks. Po roce 1975 dochází k značnému snížení stavu bažantů . MS vybudovalo vlastní odchovnu bažantů a provádělo umělý odchov bažantů. V roce 1978 byly nahlášeny tyto kmenové stavy zvěře: 79 zajíců, 94 ks bažantů, 26 ks koroptví a 40 ks srnčí zvěře. Velkoplošné intenzivní zemědělské hospodaření (umělá hnojiva,postřiky,mechanizace atd.) měly za následek snížení stavů drobné zvěře. V následujícím roce se již hony na drobnou zvěř nekonaly z důvodu nízkých kmenových stavů a konaly se společné 3 hony na lišky. Členové MS se v této době též zúčastňovali společných brigád pro místní JZD Chrášťany. V roce 1986 byl vybudován ve spolupráci s JZD vlastní rybník v katastru obce Pašovice.

                     Změna poměrů v roce 1989 v tehdejším ještě Československu se promítla i do myslivosti a to na základě zákona č. 512/1992 Sb. o myslivosti, který reagoval na nové hospodářské a politické poměry vč. změny vlastnických vztahů a obnovení soukromého vlastnictví lesů a půdy. V případě, že se jednalo o honební pozemky, měli vlastníci pozemků požádat o jejich uznání za honitbu. V návaznosti na povinnosti vlastníků půdy a lesa ukládal tento zákon okresním úřadům s účinností od 1.4.1993 při splnění všech podmínek uznat nové honitby.

 V  roce 1992 dochází k volbě nových funkcionářů  myslivecké společnosti  a se vznikajícím  Honebním společenstvem Hosty-Pašovice-Doubrava  byla vypracována smlouva o pronájmu honitby za dohodnutý nájem. Toto honební společenstvo sdružuje všechny vlastníky soukromých honebních pozemků z uvedených obcí (více jak 100 členů) a zároveň i pozemky Povodí Vltavy, Lesů ČR a obecní pozemky obce Hosty, osady Pašovice a část Doubravy. Nájemné v odpovídající výši od soukromých vlastníků je převáděno na Obecní  úřady Hosty a Chrášťany. Takto dohodnutý způsob úhrady nájemného zajišťuje uhrazení nájemného nezávisle na změnách vlastnických vztahů honebních pozemků ( prodej, dědické řízení atd).V současné době činí roční celkový nájem honitby 8 454, Kč.

                     V dubnu 2001 se uskutečnila slavnostní schůze myslivecké společnosti ke příležitosti oslavy  50. výročí  založení MS. Této oslavy se zúčastnili jak současní, tak bývalí členové MS, zástupci okolních mysliveckých společností a zástupci OÚ. Přítomný zástupce okresního výboru ČMMJ p. Tripes předal zasloužilým členům MS vyznamenání za zásluhy o myslivost.

 

 

 

 

 

        Funkcionáři MS v letech 1951 – doposud:

 

        Předseda společnosti:                                               Myslivecký hospodář:

       Mikšátko Josef                       1951-  1983                Starý Karel                      1951  -    1960

       Pileček Josef                          1983 - 1988               Mleziva František           1960 –     1988

       Landa František                     1988 – 1992              Soukup Josef                 1988 -      2007

       Vlasák Jaroslav                      1992 - 2007               Drozd Jan ml.                 2007 - doposud

      Musil Miroslav                          2007 - dosud

 

4)      Myslivost v Hostech a současnost :

 

Myslivecká společnost Hosty-Hájiště hospodaří v pronajaté honitbě o celkové výměře 1496 ha a obsahuje 866 ha zemědělské půdy, 476 ha lesní plochy, 99 ha vodní plochy a 55 ha ostatních pozemků. Honitba má stanoveny  normované stavy zvěře a to zajíc polní min. 45 ks, normovaný stav 126 ks, bažant obecný min. 37 ks, normovaný stav 80 ks. Z důvodu nízkého stavu se odstřel drobné zvěře neprovádí. Příležitostně se loví pouze kachna divoká a holub hřivnáč. U srnčí zvěře je min. stav 27 ks, normovaný stav 64 ks. Vzhledem k částečnému navýšení stavu této zvěře se v průměru loví 15 ks srnců, 10 srn a 8 srnčat a odstřel je upravován dle výsledku sčítání zvěře. Dále je ze zákona povolen pouze odstřel selete a lončáka prasete divokého. V roce 2009 se dosáhlo rekordního  odstřelu 64 ks černé zvěře. Ze zvěře škodící myslivosti se provádí odstřel lišky obecné (v průměru cca 10 ks za rok), jezevce lesního (2 ks) a kuny lesní (5 ks). Pro výkon práva myslivosti je stanoven i min. počet lovecky upotřebitelných psů a to 2 psi pro lov drobné zvěře, 2 psi pro lov spárkaté zvěře a 1 pes k norování. Tyto stavy psů jsou plněny a majitelé dostávají příspěvek na přikrmování.

Myslivost není pouze lov zvěře, je to také vyvrcholení celoroční práce dobrého myslivce. Péče o zvěř a praktické naplňování všech důležitých chovatelských zásad, to jsou činnosti, kterými vyjadřují myslivci svůj vztah k přírodě. Přesto že v honitbě se nachází několik chatových oblastí na břehu Orlické přehrady a to rekreační oblast Nový Dvůr a desítky rekreačních chalup na samotách poblíž řeky Vltavy. Soužití našich myslivců a rekreantů až na výjimky (volné pobíhání psů) je dobré. Každým rokem je nakoupeno a použito jadrné krmivo v objemu cca 25 q v ceně asi 7 000, Kč, krmná sůl a objemové krmivo (seno - 15 q) , které jsou povinni členové MS zajistit individuálně. Zároveň se používá k přikrmování bažantů a prasete divokého kukuřičný odpad od firmy Daňhel. Samozřejmostí je pravidelná údržba a obnova zařízení pro přikrmování zvěře. Veškeré finanční náklady jsou hrazeny z příjmů MS získaných z prodeje zvěřiny.

Tradiční činností MS je celoroční brigádnická činnost pro potřeby myslivosti i obce. V současné době se provádí obnova posedů, každoročně je proveden pro farmáře sběr kamene a pravidelně je uskutečněna brigáda pro potřeby Obecního úřadu Hosty a to zajištěním palivového dřeva pro otop obecní hospody a přilehlého sálu. V případě potřeby se rovněž provádí brigáda na zalesnění obecních lesů nebo Lesů ČR. Členové MS každoročně odpracují minimálně 500 - 600 brigádnických hodin na společných akcích. Ostatní činnosti (příprava krmiva, oprava zařízení, přikrmování atd.) jsou pro naše myslivce samozřejmostí.

         Každoročně na podzim se uskuteční 2 – 3 společné naháňky na černou zvěř za účasti střelců ze sousedních společností a lovecká sezóna bývá ukončena naháňkou na závěr roku. Tato akce se stala tradičním setkáním myslivců z okolí.To jenom dokládá velmi dobré sousedské vztahy s okolními společnostmi. Na společenský večer jsou každoročně zváni i majitelé pozemků, místní farmáři i zástupci obecních úřadů.

 

 

 

         V závěru každého roku myslivecká společnost pořádá tradiční Myslivecký bál - Poslední leč. Bohatá zvěřinová tombola a veselá společnost patří k neopomenutelným kulturním akcím v obci.

         Mezi nejvýznamnější kulturní akce patří již tradiční  Svatohubertská slavnost, k jejímu  založení a pořádání  přispěli i  zástupci MS Hosty. Tato společná akce šesti sousedních mysliveckých společností na hranici tří bývalých okresů (Č.Budějovice, Písek, Tábor) a obcí Chrášťany, Dražíč a Hosty  je velmi dobrou propagací myslivosti a mysliveckých tradic v našem regionu. Program této slavnosti zahrnuje zahájení slavnosti za zvuků loveckých fanfár, průvod družiny sv. Huberta obcí Chrášťany a setkání s představiteli samosprávy. Dále následuje zpívaná a troubená Svatohubertská mše v místním kostele, pasování nových myslivců a společenský večer v Dražíčské hospodě, to vše  za účasti významných hostů a sponzorů. Tato slavnost  je příležitostí k přátelskému setkání  myslivců z okolí a důstojnou oslavou patrona našich myslivců sv. Huberta. Tato akce byla i několikrát prezentována v médiích.

         Není náhodou, že někteří zasloužilí členové naší myslivecké společnosti za svojí obětavou práci pro myslivost obdrželi  vyznamenání „ Za zásluhy o myslivost“ od Českomoravské myslivecké jednoty a to : 

 

        p. Karel Starý                         - vyznamenání   I.  stupně

            p. Josef Soukup                      -       - /  -           II. stupně

            p.Jaroslav Vlasák                                             II. stupně

            p. Jaroslav Černý                                            III. stupně

            p. František Hošek                                         III. stupně

            p. František Mikšátko                                     III. stupně

            p. Jaroslav Musil                                             III. stupně

 

Téměř šedesátileté nepřerušené působení myslivecké společnosti v  Hostech a přilehlých osadách  a samotách  jenom dokazuje, že bývalí i současní členové společnosti i přes politické a hospodářské změny považovali a považují lásku a úctu k přírodě a myslivosti za projev svého zodpovědného přístupu k životu. Právě v tomto duchu bude připravována oficielní oslava 60. výročí založení myslivecké společnosti v Hostech.

 

 

Z dostupných pramenů zpracoval: F.Tomek                         Fotogalerii zajistil:P.Vlasák